A pak Loksado, vesnicka na konci silnice obklopena horami. S mistnim pruvodcem vyrazime do nitra bambusoveho pralesa, chodime po dayackych pesinkach a zkratkach, ktere by nikdo nenasel. A obcas dayacka vesnicka, v jedne spime na podlaze drevene chatrce. Je vedro, kopce jako hrom, vse kouse, dereme se neviditelnymi cestickami, obcas vyhled a koupani ve vodopadu.
Dayaci jsou puvodni obyvatele Bornea, dnes uz maji motorky a vecer si nejbohatsi pusti generator, aby mohli koukat na televizi, ale kdyz si zlomi nohu, radeji nez na doktora spolehaji na bylinky, samany a woo doo. Samani pry umi uvest predmety v let /nekolik inteligentnich anglicky mluvicich mistnaku tvrdilo, ze to videli na vlastni oci/a jeste pred par lety se zabijeli mezi znepratelenymi vesnicemi litajicimi dykami.
A nakonec bamboo rafting, sice bylo malo vody a za 5h na slunicku jsme se pekne spalili, ale fajn, i kdyz jsme znacnej kus museli pres kameny tahat. Jo holt Indonesani nereknou, ze neco nejde... Jo, chcete bamboo rafting, ok, zaridime, svazou vory, zaplatit a vyjede se. Hned se ale zjisti, ze je malo vody a moc to nejde, tak se jen priblble smejou a krci rameny, ze je malo vody a moc to nejde. O tom ze voda vcera taky nebyla a kazdy rok v tomto obdobi neni asi nikdo nepremyslel...!?!
Konec ne moc turisty navsetevovaneho Kalimantanu. Preletli jsme na Bali, za zdi sploucha modry ocean, vedle bazen, plne ulice obtloustlych Nemcu a Australanu, taky McDonald, KFC, Burger Kingy, Lewis, Quick Silver, Luis Viton a nevim co jeste, jinej svet, ale zitra pokracujeme jinam...
Dayaci jsou puvodni obyvatele Bornea, dnes uz maji motorky a vecer si nejbohatsi pusti generator, aby mohli koukat na televizi, ale kdyz si zlomi nohu, radeji nez na doktora spolehaji na bylinky, samany a woo doo. Samani pry umi uvest predmety v let /nekolik inteligentnich anglicky mluvicich mistnaku tvrdilo, ze to videli na vlastni oci/a jeste pred par lety se zabijeli mezi znepratelenymi vesnicemi litajicimi dykami.
A nakonec bamboo rafting, sice bylo malo vody a za 5h na slunicku jsme se pekne spalili, ale fajn, i kdyz jsme znacnej kus museli pres kameny tahat. Jo holt Indonesani nereknou, ze neco nejde... Jo, chcete bamboo rafting, ok, zaridime, svazou vory, zaplatit a vyjede se. Hned se ale zjisti, ze je malo vody a moc to nejde, tak se jen priblble smejou a krci rameny, ze je malo vody a moc to nejde. O tom ze voda vcera taky nebyla a kazdy rok v tomto obdobi neni asi nikdo nepremyslel...!?!
Konec ne moc turisty navsetevovaneho Kalimantanu. Preletli jsme na Bali, za zdi sploucha modry ocean, vedle bazen, plne ulice obtloustlych Nemcu a Australanu, taky McDonald, KFC, Burger Kingy, Lewis, Quick Silver, Luis Viton a nevim co jeste, jinej svet, ale zitra pokracujeme jinam...
Žádné komentáře:
Okomentovat